Překvapivě dobře se mi vstávalo, místní alkohol vůbec nefunguje kocovinoidne 🙂
Po probuzení rychla sprcha, zabalit, rychla snídaně a už jsem běžela k autu, abych mohla vyrazit.
Pujcila jsem si auto na cely víkend, protože jsem se rozhodla, že objedu celou východní část ostrova. Kréta je největší ostrov Řecka a je opravdu hodně rozlehlá. Protože nejsem moc povalovací typ a při výletech do zahraničí chci poznat vše, co jde, udělala jsem si velmi dlouhý seznam míst, která musím navštívit.
Hodně lidí v hotelu mi říkalo, že jsem si toho na víkend vymyslela moc, že to bude náročné, že cesta je špatná… teď jsem fakt ráda, že jsem hodně vyježděná a nedělá mi tedy problém jet kdekoli, protože zde bylo opravdu pár míst, která bylo náročné projet/vyjet.
Po cestě do Sitia jsem si zastavila na x místech, abych si udělala foto krásného výhledu. Protože některá místa jsou prostě neuvěřitelná a výhledy kouzelné.
Po příjezdu do Sitia jsem zaparkovala kousek od přístavu a udělala si fajn procházku městem včetně návštěvy místní pevnosti, která je na vysokém kopci ve městě. Uprostřed města moc nefoukalo, takže to bylo dost rozpálené. V 11 hodin jsem zasedla do velmi sympatické taverny v přístavu a dala si skvělé kalamáry a pivo.
Mé další kroky mířily na vyhlášenou pláž Vai. Je to jako nějaká oáza uprostřed ničeho. Nikde není nic. A najednou, ničeho nic začne háj palem. Jsou všude, jsou obrovské a člověk má pocit, že se teleportoval do nějaké tropické země. Jedná se o největší palmový háj v Evropě (alespoň podle informací od místních.. věřím tomu, je zde určitě alespoň 2000 palem).
Parkoviště stojí 3e na celý den, vstup na pláž je zdarma a dá se zde pohodlně lehnout i bez placení nesmyslné ceny za lehátka a slunečník. Vzhledem k tomu, jak krásné místo to je, tak jsem se odhodlala poprvé za dobu, co jsem zde, skočit do moře. A bylo to super.
Dala jsem si na pláži jedno pivo a na chvíli usnula. A samozřejmě se opět trochu spálila. Ale nic hrozného. Když jsem se probudila, sedla jsem do auta a jela s malými zastávkami na foto na svou poslední zastávku tohoto dne- Kato Zakros. Vůbec jsem neměla představu kam jedu, jak to tam vypadá, zda je to velké město, malé… nic. Když jsem přijížděla, měla jsem pocit, ze jsem úplně na konci světa.
Bylo to kouzelné. Malá zátoka, celkem asi 10 domů, krásná pláž a moc milí lidé. Vzhledem k tomu, že na této straně ostrova (východní pobřeží) není moc možností, kde bydlet- zůstala jsem zde. Došla jsem do taverny, kde měli nápis, že mají i pokoje a během 5 minut jsem měla zajištěné ubytování se snídaní za 40e přímo na pláži.
Šla jsem si lehnout k moři, opět jsem se vykoupala a užívala si pohodu. V taverně obsluhoval moc milý trpaslík jménem Irgos. Bylo mu asi 50 a byl moc sympatický. Měl asi 130 cm a bohužel anglicky zvládal jen základní slova, takže jsme si moc nepopovídali.
Když slunce zapadlo za hory, došla jsem si do taverny na večeři a objednala si chobotnici. Byla luxusní. Najednou se zde vynořil týpek, se kterým jsem se bavila na parkovišti o možnostech ubytování. Přišel ke me, zeptal se, jestli si může sednout a dat si jídlo se mnou. Tak jsem řekla, že samozřejmě ano, tak se posadil, objednal grilované sardinky, víno a začali jsme si povídat. Původně jsem měla pocit, že asi přestavam rozumět angličtině, protože jsem vůbec nechápala chvílemi, co říká. Pak mi došlo, ze to je tím, ze anglicky skoro neumí a jak motá vse dohromady, tak mu proste rozumět není možné. Ale zvládli jsme to. Dozvěděla jsem se spoustu informací o Krétě, o olivovém oleji, o místním zemědělství, o problémech s vodou apod. Pak přišel majitel ubytování a povídali jsme si o Praze, slivovici a dalších kravinách a mezitím si přisedl i Irgos, se kterým jsme začali pít jednu Raki za druhou. Skončili jsme někdy v půl 12. Byl to super večer na tomto neuvěřitelném a zapomenutém místě.
