Ranní probuzení mělo byt dle předpovědi do slunečného dne, ale nebylo tomu tak. Ráno pršelo, a naštěstí jen lehce, ale byl celkem silný vítr. Ani jeden z nás se pořádně nevyspal, jelikož už jsme měli nervy, co nás dalších 10 dní čeká. Zabalili jsme v hotelu všechny věci a šli se odhlásit.
Protože letiště leží v opravdu nepěkné oblasti, tak jsme si vzali taxi a posunuli jsme se o pár kilometrů dál do města Vila do Conde.
Po výstupu z auta nám došlo, že je to skutečně tady. Jdeme na pouť do Santiaga. Nezkušeně jsme se vydali na své první metry cesty. Zastavili jsme v kavárně a dali si snídani na posilněnou, překvapila nás cena – necelých 7 euro za snídani pro oba. Portugalsko se nám začíná opravdu líbit.
V průběhu dne jsme zjistili, jak problematické je v Portugalsku vybrat peníze z bankomatu, současně mají dost vysoké poplatky, takže se to úplně nevyplatí. Nic jiného nám ale nezbylo, jelikož často neberou karty.
Po prvních 5 kilometrech jsme si dali na pláži pivo, které stálo 1,8 euro, což se také jen tak nevidí. Káva se v kavárně prodává dokonce za 0,7 euro.
Cesta je neuvěřitelně různorodá. Chvíli kolem moře, pak lesem, městem, loukami… po cestě se do průkazu poutníka sbírají na mnohých místech razítka, která slouží jako důkaz o tom, že poutník opravdu putoval. Každý den je potřeba nasbírat minimálně dvě.
První den jsme nachodili něco přes 30 km, takže jsme byli celkem unavení. Byl krásný, teplý a slunečný den. Když jsme přišli do Marinhas, mířili jsme rovnou do albergue, abychom si zařídili přenocování. Bohužel bylo obsazeno, respektive měli jedno volné místo. Vydali jsme se tedy k dalšímu a zde jsme naštěstí místo sehnali. Cena za osobu byla 15 euro. Byla to naše první zkušenost s ubytováním tohoto typu a překvapilo nás, jak je to fajn. Dokonce zde měli i peřiny a nemuseli jsme spát ve spacáku, takže to hodnotíme celkově moc kladně. Pak už jsme jen “vyběhli” na večeři do nedaleké restaurace, kde jsme si dali oba salát a Sangria de Maracuja (dokonalý drink). Na ubytování jsme pak napsali na zeď vzkaz, stejně jako všichni poutníci, zahráli si kostky, dali si k tomu čaj a pivo, povídali si a okolo 9. hodiny jsme už leželi na palandách a chystali se spát a nabírat síly na další den.
Větší část blogu z této poutě bude asi o fotkách, takže tady je prvních pár.
